V minulých newsletterech jste si mohli přečíst: CO je těžištěm digitální spolupráce , JAK úspěšně přivést lidi zpět do kanceláře? a JAK vytvořit a rozvíjet vysoce výkonné hybridní týmy?

Zajímáte se obecně o nové způsoby práce, jak se budou nadále vyvíjet pracovní prostory a kanceláře, jak lze smysluplně využít moderní komunikační a prezentační technologie a bez jakých dovedností se v budoucnu neobejdeme? Jste na správném místě. Můžete se o mně a o tom co dělám dozvědět více... 

Slíbil jsem vám minule, že se zaměříme na dovednosti pro budoucnost práce. Podklady připravuji a budu je publikovat později. Dnešní téma je věřím také hodně zajímavé a inspirativní. Budu rád za vaše komentáře.

Pravda o životě nejen v kancelářích...

Technologie mohou výrazným způsobem posílit lidský potenciál. Abychom správně definovali BUDOUCNOST PRÁCE, musíme pochopit, KDE jsme byli, KDE jsme teď, KDE budeme a JAK se tam dostaneme. Jakmile tomuto spojení porozumíme, můžeme technologie využít k realizaci potřebných změn.

KDE jsme byli?

Fáze Homo Sapiens myšlení

Homo sapiens netrumfl šimpanze svou mrštností ani větší chytrostí, nýbrž pružnou spoluprací a kreativní myslí velkého počtu naprosto neznámých lidí. Inteligence a jednoduché nástroje sehrály v naší budoucnosti důležitou roli, kdyby se lidé nenaučili pracovat v týmu, naše chytré mozky a zručné prsty by stále štěpily pazourek. Jenom homo sapiens dokáže pružně spolupracovat, vyprávět skutečné i vymyšlené příběhy, a to díky kognitivní revoluci před cca 70 000 lety. Základní dovednosti člověka se za posledních 150 000 let příliš nezměnili, ale síť příběhů posiluje a posunuje dějiny z doby kamenné (prezentace maleb v jeskyních) do doby křemíkové (prezentace a cloudové sdílení digitálního obsahu) a virtuální (prezentace v #metaverse prostoru).

Homo Sapiens dává světu smysl a rozměr

Představivost, rozum, bohatství citů, houževnatost a odvaha dopomáhají člověku nejen tomu, aby dokázal žít v různých podmínkách, ale aby uměl své prostředí změnit. Člověk se liší od zvířat a strojů svou představivostí. Dovedeme uvažovat o budoucnosti, objevovat a smysluplně využívat různé lidské vlohy s koherentními schopnostmi.

KDE jsme teď?

Dnešní svět je směsicí starých i nových postojů a převzatých návyků. Technologie v posledních letech proměnila pracovní procesy, ale nedokázala výrazně zlepšit kvalitu pracovního života. Hlavním cílem průmyslové revoluce bylo zvýšit efektivitu a urychlit procesy.

Pracovní nástroje a lidské postoje nedokázaly navzájem držet krok s měnícími se potřebami a očekáváním. Například tradiční kancelářské prostory vyhovují některým lidem, ale ne všem. V mnoha případech byly kancelářské prostory navrženy s ohledem na efektivnost, nikoliv na emocionální, duševní či fyzickou pohodu.

KDE budeme?

Všichni chceme dělat práci, která je smysluplná, příjemná a naplňující. Všichni chceme pracovat pro organizace, které udržují spokojenou, motivovanou a angažovanou pracovní sílu. Od lídrů a manažerů očekáváme podporu a povzbuzení. My všichni chceme být považováni za výjimečné jednotlivce a hodnoceni pro své vlastní jedinečné schopnosti a silné stránky.

Nejenže je to žádoucí, ale je to nezbytné, protože v opačném případě bude angažovanost zaměstnanců i nadále klesat. V budoucnu budou organizace muset zařadit zaměstnance do centra svých rozhodnutí. K tomu však budou potřebovat lépe pochopit individuální potřeby a přání svých lidí. A právě zde se otevírá příležitost, jak technologie, stroje, roboty či umělou inteligenci patřičně využít.

JAK se tam dostaneme?

Jakmile víme, co chceme, můžeme nasadit technologie jako nástroje pro realizaci změny. Technologie mohou pomoci organizacím zaměřit se na potřeby lidí. To je přesně to, co bychom měli dělat jako první. Používat technologie, které jsou navrženy tak, aby umožnily lepší způsoby individuální práce a týmové spolupráce. Cílem je posilovat uživatelskou zkušenost, abychom lépe porozuměli tomu, co dělá jednotlivce spokojenějším.

Úlohou technologií není nahradit lidi, ale posílit jedinečné lidské dovednosti, jako je spolupráce, komunikace a tvořivost. BUDOUCNOST PRÁCE je založena na lidech, jejich angažovanosti a spokojenosti.

Jedná se o ukazatele opravdového úspěchu budoucí pracovní změny. Hnací silou se dnes stávají nekognitivní (měkké) dovednosti, jako je odhodlání, zvídavost, vytrvalost, představivost, tvořivost, spolupráce v týmu, empatie, emoční a sociální inteligence, vnitřní motivace, sebeuvědomění či pochopení kontextu. Kognitivní (tvrdé) dovednosti postupně převezmou automatizované platformy, software a aplikace, ale i zde musíme být pozorní a neustále se vzdělávat v digitální, datové a kybernetické gramotnosti.

Jednadvacáté století potřebuje univerzální polymathy neboli multipotenciální renesanční lidi, kteří mají mnoho zájmů, jsou zběhlí v různých oborech, řemeslech, vědách či umění. Tito lidé přicházejí k neotřelým nápadům, a to díky kombinaci a pochopení dvou či více oborů. Jsou schopni se rychleji učit a přemýšlet, jdou po věcech po hlavě, nebojí se vystoupit z komfortní zóny a v neposlední řadě jsou připraveni na rychlou adaptaci možných změn.

Přicházejí HYPER-SPOLUPRACUJÍCÍ týmy?

PROČ právě teď?

Týmová spolupráce neustále posiluje. Devadesát procent lidí souhlasí, že spolupráce je nezbytná pro vznik nových a lepších nápadů. Když lidé více spolupracují, rychleji inovují, dosahují lepších výsledků a vykazují vyšší spokojenost. Organizace podporující spolupráci jsou podle institutu pro firemní produktivitu pětkrát výkonnější.

Od tzv. hyper spolupracujících týmech se očekává, že budou řešit složité problémy v co nejkratším čase. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se mohli zaměřit na individuální úkoly, které následně prezentovali jako svůj příspěvek celému týmu.

Práce hyper spolupracovníků se skládá z nikdy nekončící výměny a sdílení digitálních informací, které se zásadně liší od způsobů, jakým týmy kdysi spolupracovaly.

Co je na hyper spolupracujících týmech výjimečné? Přemýšlejte o rozdílech mezi plaveckým a fotbalovým týmem. Plavci zůstávají ve své plavecké dráze, ale fotbalisté se neustále pohybují a přebíhají z jedné strany na druhou. Aby vyhráli, musí na sebe vzájemně spoléhat. Hyper spolupracující týmy toto přesně potřebují. Přebíhat rychlým tempem, odrážet se mezi členy týmu, obměňovat a zlepšovat své nápady. Každý je zodpovědný za to, aby práce plynule pokračovala.

Hyper spolupracující týmy si navíc přivlastňují projektové myšlení a agilní chování, které byly prospěšné pro IT oddělení nebo kreativní skupiny. Dnes se v mnoha organizacích odehrávají každodenní ranní stand-up setkání, designové sprinty a workshopy, což jsou nové způsoby pracovních činností, které vyžadují zcela jiné uspořádání pracovních prostor a nasazení technologií.

BUDOUCNOST PRÁCE potřebuje nový vzestup hyper spolupracujících týmů složených z univerzálních polymath vzdělaných lidí.